BlackArch Linux  –  BlackArch Linux je 17GB distribuce OS – je založená na Arch Linuxu pro testování bezpečnosti vnitřní sítě, internetu. Díky sofistikovanému softwaru určena pro výzkumníky bezpečnosti provozu sítě. Úložiště obsahuje nástroje již z roku 1989. Nástroje můžete instalovat jednotlivě nebo ve skupinách. BlackArch Linux je kompatibilní s existujícími instalacemi Arch. Systém BlackArch Live ISO obsahuje více správců oken. Níže najdete screenshoty některých z nich.

Bodhi Linux – minimalistická live verze linux jazyk us

Puppy Linux: velice minimalistická distribuce pro slabé počítače. Je určena tam, kde je i Damn Small Linux příliš náročný.

redWall Firewall: speciální Live CD distribuce určená především pro firewally, routery a servery. Obsahuje velké množství softwaru – především servery všeho druhu. redWall Firewall má pouze textové uživatelské rozhraní.

Tiny Core Linux: je minimalistická distribuce (má kolem 15 MB). Nabízí základní systém a minimalistické programy. Přidání funkcí je možné instalací rozšíření.

GParted Live:   Live CD distribuce určená k editaci diskových oddílů, práci se záznamovými médii , včetně disků.

GeeXboX: distribuce se zaměřením na multimédia.

Musix Linux : distribuce se zaměřením komponování muziky, zvukové studio, multimediální střižna.

OracleLinux:  (anglicky): distribuce vychází z Red Hat, určená pro stabilní provoz databáze Oracle.

Sentry Firewall: distribuce pro nasazení jako firewall, server nebo systém odhalení průniku do systému.

The Linux Router Project: distribuce pro nasazení na routerech

Tinfoil Hat Linux: distribuce snažící se o maximální bezpečnost, určena pro nabootování z diskety.

Sonar GNU/Linux: stránka projektu (anglicky): distribuce podporující asistivní technologie pro postižené.

Dynebolic Linux : praktický nástroj pro multimediální produkci: můžete manipulovat a vysílat jak zvuk, tak video s nástroji pro záznam, úpravu, kódování a streamování, přičemž automaticky rozpozná většinu zařízení a periferií: audio, video, TV, síťové karty, firewire, usb a více; všechny používají pouze svobodný software!

KALI Linux   : vylepšená verze distribuce na bázi debian , obsahující výborné nástroje pro administraci a práci se sítí a internetem.

Toto je základní výčet distribucí LINUX, které v současnosti provozují společnosti, i využívají lidé z celého světa. Proč tedy žít stále v omezeném světě, kde počítač představuje pouze Windows ? Pro mne je nepředstavitelné, že bych se spoléhal na OS Windows , nebo na server Windows.  Bezpečnost provozu a dostatečně kvalitní pracovní portfolio, značně rozšiřují možnosti celému spektru uživatelů, podle zaměření – hudebníci, grafici, kancelář, počítačové sítě, pracovní servery, kamerové systémy, strojírenství, elektronické měření – osciloskopy, generátory frekvencí a mnoho dalších využití. Přináší trvalou kompatibilitu dat a programů, přináší i bezpečnost při provozu s daty. Srovnejte počet vývojářů korporace Mrkvosoft, se silou vývojářů z řad lidí celého světa, kteří spolupracují a podílejí se na vývoji otevřeného operačního systému, kde každý ví o každém byte. Minimální množství odposlechů, minimální šance ke zneužití dat, komfortní spolupráce s vývojáři.  Těchto výhod je mnoho a ještě je shrnu v dalším okně stránky. „OS LINUX a jeho možnosti“

Vývoj jádra LINUX :

• Jádro bylo původně napsáno pro procesory architektury i386, ale postupně bylo portováno na mnoho dalších platforem. Je skoro celé napsáno v jazyce C, využívá některá rozšíření překladače GCC a obsahuje úseky kódu v jazyce symbolických adres (nepřesně assembler) v syntaxi AT&T.Do linuxového jádra přispívá téměř 1000 vývojářů ze 100 různých firem z celého světa. Od roku 2005 se počet vývojářů ztrojnásobil. 70–95 % vývojářů je za svoji práci placeno, čili neplatí mýtus, že je jádro vyvíjeno jen dobrovolníky. Největšími přispěvateli do jádra jsou společnosti Red Hat (11,2 % změn), Novell (8,9 % změn), IBM (8,3 % změn) a následují Oracle, MontaVista a Cisco. Do jádra se denně průměrně doplní 3621 řádků kódu a nová verze vychází zhruba jednou za 2,7 měsíce.
• Vývoj Linuxu začal jako emulátor terminálu napsaný v jazyce symbolických adres architektury IA-32 (tj. i386 a novější) a v programovacím jazyce C, který mohl být po překladu do binární podoby a nabootován z diskety, takže mohl běžet mimo původní operační systém. V emulátoru terminálu běžela dvě vlákna: jedno pro odesílání znaků na sériový port a druhé pro příjem. Když pak chtěl Linus číst nebo zapisovat data na disk, rozšířil tento terminál, který uměl přepínat úlohy, o ovladač souborového systému. Terminál se pak pomalu začal rozvíjet v unixové jádro operačního systému (kompatibilní se standardem POSIX).První verze linuxového jádra (0.01) byla na Internetu zveřejněna 17. září 1991. Linus Torvalds k němu do Usenet skupiny comp.os.minix napsal:

 Grafické desktopové prostředí v LINUX GNU a BSD distribucí a jejich kompatibilita a smysl určení :

MATE Desktop Environment  je prostředí pracovní plochy pro unixové operační systémy s instalovaným X Window Serverem vzniklé jako fork prostředí GNOME verze 2.32. Je postaveno nad knihovnou GTK+. Projekt byl vytvořen jako reakce na kritiku části linuxové komunity za směr vývoje prostředí GNOME řady 3. Jméno „MATE“ pochází z yerba maté (Cesmína paraguayská z čeledi cesmínovitých), druhu cesmíny původem ze subtropické Jižní Ameriky, jejíž listy obsahují kofein a jsou používány k přípravě oblíbeného jihoamerického nápoje s názvem Maté. Cílem MATE je intuitivní a atraktivní prostředí při zachování tradiční koncepce pracovní plochy. Nejvhodnější desktopové prostředí pro práci s plným OpenGL grafickým rozhraním, pro nativní podporu Wine Directx knihoven. Vydání GNOME verze 3.0 sklízelo kritiku ze strany mnoha uživatelů i vývojářů za výrazně změněnou koncepci. Někteří z nich se proto rozhodli vytvořit novou vývojovou větev postavenou na základech posledního vydání GNOME řady 2. Pod novým názvem MATE a s novými názvy některých aplikací, aby se zabránilo konfliktu s GNOME řady 3. MATE může být nainstalováno souběžně s GNOME 3, což u GNOME 2 nebylo možné. MATE bylo nejprve založeno na GTK+ 2, nyní kompletně přešlo na GTK+ 3.

Cinnamon je prostředí pracovní plochy pro moderní unixové operační systémy s nainstalovaným X Window Systemem. Je postaven nad knihovnou GTK+ 3, která byla původně napsána pro bitmapový editor GIMP. Tento projekt začínal jako odnož (fork) GNOME Shellu, šlo tedy o grafický shell. Prostředím pracovní plochy se stal ve verzi 2.0 z 30. listopadu 2013. Cinnamon byl vyvíjen na (a pro) distribuci Linux Mint, postupem času se rozšířil i na další distra. Grafické Desktopové prostředí Cinnamon je podporován vývojáři Linux Mint .

Xfce (XForms Common Environment) je „odlehčené“ desktopové prostředí pro X Window System pro Unixové systémy psaný na GTK+ 2. Je založen na filosofii jednoduchosti. Některé ovládací prvky přejal z prostředí GNOME v odlehčené variantě. Jeho velikou výhodou je malá náročnost, a tak funguje skvěle i na starších počítačích. Maskotem Xfce je myš, která má symbolizovat rychlost a minimální velikost.

LXDE (výslovnost [ˌeleksdiːˈiː]; zkratka z angl. Lightweight X11 Desktop Environment [ˈlaitˌweit eks iˈlevn ˌdesktop inˈvaiərənmənt]) je rychlé a hardwarově nenáročné opensource desktopové prostředí pro Unix a systémy vyhovující standardu POSIX (Linux a rodina BSD. Cílem projektu je vytvořit rychlé a energeticky nenáročné prostředí. Je vhodné především pro různá mobilní zařízení (netbooky, MID) a starší počítače, zvláště pro zařízení s malým objemem operační paměti. Celý zdrojový kód je uvolněn pod licencí GPL. Testy prováděné na Ubuntu ukázaly, že LXDE 0.5 má nejmenší spotřebu paměti v porovnání s GNOME 2.29, KDE 4.4 a Xfce 4.6., a také minimální energetické nároky. Funkcionalitou se podobá IceWM, navíc je ale nastavitelné prostřednictvím GUI. Jako správce oken (window manager) používá OpenBox. Vhodné pro zkušenější uživatele Linux.