Info

Operační Systém     GNU / LINUX
Operační systém Linux používá unixové jádro, které vychází z myšlenek Unixu a respektuje příslušné standardy POSIX a Single UNIX Specification. Název je odvozen z křestního jména jeho tvůrce Linuse Torvaldse a koncovka písmenem „x“ odkazuje právě na Unix (podobně jako XENIXUltrixIRIXAIX a další UN*Xy). V roce 2012 je linuxové jádro oficiálně částí Projektu GNU ve formě Linux-libre – varianta linuxového jádra bez jakýchkoliv proprietárních součástí.

  • V roce 1983 byl založen projekt GNU, jehož cílem bylo vytvořit nový operační systém unixového typu, který by byl složen jen ze svobodného software. Otcem a zakladatelem projektu je Richard Matthew Stallman. Za tímto účelem sepsal Stallman novou licenci GNU GPL, pod kterou jsou šířeny všechny části systému GNU. Během necelých deseti let se GNU stal zcela použitelným systémem kompatibilním s komerčními unixy. K dispozici byly všechny důležité aplikace, systémové knihovny, překladač GCC, textový editor a další. Chybělo jen jádro, které by zajistilo samotný běh systému a komunikaci s hardware. Proto byl v roce 1990 zahájen vývoj jádra Hurd.
  • Na druhé straně světa, v roce 1991 Linus Benedict Torvalds začal pracovat na OS, který běžel i na pracovních stanicích, běžných počítačích. Uchvátil tím celý svět.  Linus Benedict Torvalds se narodil v hlavním městě Finska, Helsinkách, rodičům Anně a Nilsovi, je po otci vnukem básníka, literárního kritika a novináře Oleho Torvaldse. Jeho rodina pochází ze švédsky mluvící menšiny (v současnosti zhruba 5 %) finské populace. Byl pojmenován po Linusi Paulingovi, americkém držiteli Nobelovy ceny za chemii. Oba jeho rodiče patřili v 60. letech k radikálním studentům Helsinské univerzity (Helsingin yliopisto). Jeho otec byl komunistou, který strávil v polovině 70. let rok studiem v Moskvě. Na Linuse měl velký vliv dědeček Leo Törnqvist, který přednášel statistiku na Helsinské univerzitě a začátkem osmdesátých let si koupil osmibitový počítač Commodore VIC-20. Linus se naučil programovat v jazyce BASIC a psal i strojový kód pro procesor 6502. V polovině osmdesátých let závistivě pokukoval po Commodorech 64 svých kamarádů a nakonec si v roce 1987 koupil počítač, Sinclair QL. Pro QL naprogramoval assemblertextový editor a ovladač pro disketovou mechaniku, stejně jako pár počítačových her (např. klon hry Pac Man, nazvaný Cool Man).

Vývoj Linux OS nabíral na síle. Spousty lidí se připojuje i v současné době a spolupracují na vývoji, testování a další činnosti, nezbytné ke kompatibilitě a distribuci. Jedná se o otevřený projekt – Open Source Project – který se postupem času rozvětvil na více pod-druhů, distribucí. Díky velké profesionalitě podílejících se lidí na takovémto projektu, se možnosti uplatnění takového OS rozšířili do všech odvětví průmyslu a domácností. V dnešní době najdeme Linux jádro OS na některých routerech,  jako multimediální centrum v automobilech, jako řídící systémy v průmyslovém prostoru, pro hudebníky, grafiky. Veškeré web hostings , jsou rovněž provozovány na LINUX OS serverech. Průmyslové kamerové systémy, mohou rovněž pracovat na LINUX OS.

Základní distribuce LINUX rozdělujeme podle použitého balíčkového systému , budu zde jmenovat ty nejzákladnější a grafickým prostředím.

balíčkový systém APT  :

Debian GNU/Linux: distribuce je vyvíjena komunitním nekomerčním způsobem se širokou základnou dobrovolníků. Debian obsahuje velké množství balíčků (přes 43.000) a podporuje velké množství hardwarových platforem. Distribuce obsahuje pouze svobodný software a je silně konzervativní. Vzniknul zde balíčkovací systém APT a také se distribuce Debian stala základem pro mnoho dalších odvozených distribucí.

Ubuntu: distribuce odvozená z Debianu, sponzorovaná Canonical Ltd., od verze 17.10 uživatelské prostředí GNOME.

Ubuntu GNOME: odnož Ubuntu, charakteristická grafickým prostředím GNOME.

Ubuntu Server : Serverová distribuce Linux

Linux Mint: distribuce založená na Ubuntu a zaměřená na uživatelskou přívětivost. Nabízí také verzi založenou na Debianu.

Linux Mint Debian Edition: je rolling-release distribuce založená na Debianu-testing. Vzhledem a funkcemi se snaží co nejvíce přiblížit hlavní verzi Mintu založené na Ubuntu.

Knoppix & Danix &Gnoppix:  verze distribuce poslední září 2017 … live distribuce pro verzi grafického prostředí GNOME, KDE, LXDE

baličkový systém RPM :

Arch Linux: uživatelsky přívětivá distribuce, snažící se o systém bez nesvobodného softwaru.

ASPLinux: ( stránka projektu rusky): Linuxová distribuce přizpůsobená potřebám Ruštiny a jiných jazyků psaných cyrilicí.

Fedora: následovník Red Hat Linuxu a Fedora Core. Určena pro nekomerční využití, vyvíjená komunitou za pomoci firmy Red Hat.

Linux Mobile System:  (anglicky a španělsky): distribuce odvozená od Fedora Core pro běh z USB Mass Storagezařízení.

Mageia: vznikla jako „fork“ distribuce Mandriva Linux, na vývoji se podílí řada bývalých zaměstnanců Mandrivy. Je vhodná pro začátečníky.

Mandriva Linux: jedna z nejpřívětivějších distribucí pro běžné uživatele. Dříve známá jako „Mandrake Linux“.

openSUSE: distribuce sponzorovaná SUSE. Je vhodná pro běžné i pokročilejší uživatele. Je vcelku dobře lokalizovaná do češtiny. openSUSE je vydáván ve dvou verzích, Leap a Tumbleweed. Distribuce Leap (k 03/2017 aktuálně ve verzi 42.2) se vydává jednou za půl roku ve velké aktualizaci (ve formě balíčů i ISO obrazu), takže pokud ji chcete využít, musíte provést upgrade nebo novou instalaci. Oproti tomu distribuce Tumbleweed je rolling release, tzn. že jsou stále dostupné nejaktuálnější verze balíčů a jádra, takže se aktualizuje průběžně, cca 1-2x týdně.

OS LINUX využívající jiný způsob distribuce balíčků :

Google Chrome OS: je určen téměř výhradně pro práci s internetem.

Arch Linux: distribuce optimalizovaná pro procesory třídy 686 a vyšší. Vyniká rychlostí, maximální možností nastavení a bezpříkladnou aktuálností softwaru. Má vlastní balíčkovací systém „pacman“. Je doporučena pouze zkušeným uživatelům.

Gentoo: distribuce pro nadšence a profesionály zakládající si na kompilaci ze zdrojového kódu. Její balíčky obsahují informaci, jak zkompilovat danou aplikaci, spíše než již zkompilovanou binární verzi. Je navržen k tomu, aby měl jeho uživatel co nejlépe optimalizovaný a nejnovější software. Jako balíčkovací systém používá Portage.

Impi Linuxjihoafrická distribuce zaměřující se na potřeby afrických uživatelů.

Slax: v Česku vyvíjená Live CD distribuce s nástroji na tvoření vlastního Live CD. Lze použít i malý USB flash disk pro spuštění počítače (stačí 200 MB).

Slackware: jedna z nejstarších distribucí známá svým zaměřením na jednoduchost, bezpečnost a přizpůsobitelnost. Používá nejnovější software a automatizované nástroje. Je vhodná pro pokročilé uživatele.

Ostatní LINUX distribuce určené k speciálním účelům :

Puppy Linux: velice minimalistická distribuce pro slabé počítače. Je určena tam, kde je i Damn Small Linux příliš náročný.

redWall Firewall: speciální Live CD distribuce určená především pro firewally, routery a servery. Obsahuje velké množství softwaru – především servery všeho druhu. redWall Firewall má pouze textové uživatelské rozhraní.

Tiny Core Linux: je minimalistická distribuce (má kolem 15 MB). Nabízí základní systém a minimalistické programy. Přidání funkcí je možné instalací rozšíření.

GParted Livestránka projektu (anglicky): Live CD distribuce určená na editaci diskových oddílů.

GeeXboX: distribuce se zaměřením na multimédia.

Musix Linux : distribuce se zaměřením komponování muziky, zvukové studio, multimediální střižna.

OracleLinux:  (anglicky): distribuce vychází z Red Hat, určená pro stabilní provoz databáze Oracle.

Sentry Firewall: distribuce pro nasazení jako firewallserver nebo systém odhalení průniku do systému.

The Linux Router Project: distribuce pro nasazení na routerech

Tinfoil Hat Linux: distribuce snažící se o maximální bezpečnost, určena pro nabootování z diskety.

Sonar GNU/Linuxstránka projektu (anglicky): distribuce podporující asistivní technologie pro postižené.

Dynebolic Linux : praktický nástroj pro multimediální produkci: můžete manipulovat a vysílat jak zvuk, tak video s nástroji pro záznam, úpravu, kódování a streamování, přičemž automaticky rozpozná většinu zařízení a periferií: audio, video, TV, síťové karty, firewire, usb a více; všechny používají pouze svobodný software!

KALI Linux   : vylepšená verze distribuce na bázi debian , obsahující výborné nástroje pro administraci a práci se sítí a internetem.

Toto je základní výčet distribucí LINUX, které v současnosti provozují společnosti, lidé z celého světa. Proč tedy žít stále v omezeném světě, kde počítač představuje pouze Windows ? Pro mne je nepředstavitelné, že bych se spoléhal na OS Windows , nebo na server Windows.  Bezpečnost provozu a dostatečně kvalitní pracovní portfolio, značně rozšiřují možnosti celému spektru uživatelů, podle zaměření – hudebníci, grafici, kancelář, počítačové sítě, pracovní servery, kamerové systémy, strojírenství, elektronické měření – osciloskopy, generátory frekvencí a mnoho dalších využití. Přináší trvalou kompatibilitu dat a programů, přináší i bezpečnost při provozu s daty. Srovnejte počet vývojářů korporace Mrkvosoft, se silou vývojářů z řad lidí celého světa, kteří spolupracují a podílejí se na vývoji otevřeného operačního systému, kde každý ví o každém byte. Minimální množství odposlechů, minimální šance ke zneužití dat, komfortní spolupráce s vývojáři.  Těchto výhod je mnoho a ještě je shrnu v dalším okně stránky. „OS LINUX a jeho možnosti“

Vývoj jádra LINUX :

  • Jádro bylo původně napsáno pro procesory architektury i386, ale postupně bylo portováno na mnoho dalších platforem. Je skoro celé napsáno v jazyce C, využívá některá rozšíření překladače GCC a obsahuje úseky kódu v jazyce symbolických adres (nepřesně assembler) v syntaxi AT&T.Do linuxového jádra přispívá téměř 1000 vývojářů ze 100 různých firem z celého světa. Od roku 2005 se počet vývojářů ztrojnásobil. 70–95 % vývojářů je za svoji práci placeno, čili neplatí mýtus, že je jádro vyvíjeno jen dobrovolníky. Největšími přispěvateli do jádra jsou společnosti Red Hat (11,2 % změn), Novell (8,9 % změn), IBM (8,3 % změn) a následují OracleMontaVista a Cisco. Do jádra se denně průměrně doplní 3621 řádků kódu a nová verze vychází zhruba jednou za 2,7 měsíce.
  • Vývoj Linuxu začal jako emulátor terminálu napsaný v jazyce symbolických adres architektury IA-32 (tj. i386 a novější) a v programovacím jazyce C, který mohl být po překladu do binární podoby a nabootován z diskety, takže mohl běžet mimo původní operační systém. V emulátoru terminálu běžela dvě vlákna: jedno pro odesílání znaků na sériový port a druhé pro příjem. Když pak chtěl Linus číst nebo zapisovat data na disk, rozšířil tento terminál, který uměl přepínat úlohy, o ovladač souborového systému. Terminál se pak pomalu začal rozvíjet v unixové jádro operačního systému (kompatibilní se standardem POSIX).První verze linuxového jádra (0.01) byla na Internetu zveřejněna 17. září 1991. Linus Torvalds k němu do Usenet skupiny comp.os.minix napsal:

Hello everybody out there using minix – I’m doing a (free) operating system (just a hobby, won’t be big and professional like gnu) for 386(486) AT clones.Linus Benedict Torvalds

Použité Grafické prostředí v LINUX distribucí a jejich kompatibilita a smysl určení :

Komentáře jsou uzavřeny.